Dušičky

Každoročně před dušičkami – tedy svátkem všech zemřelých - vedou kroky tisíce a tisíce lidí za brány hřbitovů, aby tak uctili památku všech, kteří, ač jsme je milovali, již nejsou mezi námi. I naše kroky tam dnes směřovaly, i my jsme chtěli zavzpomínat na naše blízké. Avšak po větrné smršti, která se v našem okolí přehnala, to na hřbitově vypadalo ještě smutněji než jindy. Rozházené kytice barevných chryzantém a svíčky, na jejichž vrcholku neplápolal plamínek světla, který vždy dodává aspoň trošičku naděje tomuto bolestnému místu. Práce všech, jenž každoročně uklízejí a pečují o hroby svých milovaných, byla tentokrát zmařena, ale i přesto všechno si dovolím tvrdit, že není důležité jak vypadají hroby. Důležitější je, jak a jak často na lidi, kteří v nich odpočívají, vzpomínáme. Ani tisíc plápolajících svící nevezme zpět špatné skutky, ani tisícem květů nevrátíme zlá slova.

Možná to bude znít bláznivě, ale vždy, když stojím nad hrobem mně blízké osoby, vedu s ním tichý rozhovor, na který mi už nikdy nebude odpovězeno. Ale pro mě to je moc důležitý okamžik, jako bych potřebovala i zemřelému člověku říct, co mě bolí, z čeho se raduji a kam můj život směřuje, abych s ním aspoň tímto naivním činem navázala kontakt. Prostě takové záchranné kolo pro to, aby mě tíha slz nestáhla až na samé dno. Věřím ale, že podobná záchranná kola mají všichni ti, kteří těžce nesou odchod svých bližních.

U těch „záchranných kol“ ještě chvíli zůstaneme. Svátek Památka všech zesnulých je opletena řadou pověr i z minulosti. I tehdy potřebovali lidé věřit v to, že duše zemřelých jsou v pořádku a klidu. U hrobů se modlili za spásu duší, protože modlitba živých prý pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy. Podle jedné pověsti v předvečer tohoto svátku vystupovaly duše zemřelých z očistce, proto na některých místech naší země hospodáři plnili lampy máslem, místo olejem, aby si duše mohly potřít své popáleniny. A dokonce se říkalo, že když o Dušičkách prší, duše zemřelých oplakávají své hříchy.

Ať už budete brát svátek Všech svatých a následnou Památku všech zemřelých z pohledu pověr, nebo si jej „poameričtíte“ a v záplavě lamp z dýní bude uctívat Halloween nebo vám i nadále bude svátkem těch, kteří s námi již nejsou, nezapomeňte zapálit alespoň svíčku a vzpomenout na naše milované, popřejte jejich duším klidný odpočinek. Nevzpomínejte jen na smutek a bolest, kterou vám činí to, že s nimi již nemůžete být, ale především na to dobré, co jste s nimi prožili. I přesto, že jejich životy vyhasly, ty naše jdou dál a musíme mít sílu se s těžkým skutkem vypořádat.

zdroj Velká kniha lidových obyčejů pro šikovné ruce