Ahoj všem maminkám andílků i těm, které mají to štěstí, že se jim nic
takového nestalo. Píši, protože mám takové výčitky, zmatek a pocity
viny. Je to měsíc, co mi moje holčička umřela a pořád na ni moc a moc
myslím a hlavně jí strasně miluji, jenže občas se přychytnu, že
přemýšlím nad dalším miminkem. Vím, že mi jí nikdo nikdy nenahradí. Že
to místo v životě bude vždy její, že vždy mbude mým druhým dětátkem
právě ONA, ale chtěla bych pro Karolínku sourozence.
Jenže......mám pocit, že jí zrazuji!!!! Úplně si to zakazuji, ale nejde
to. Znáte to někdo??? Přejde to????
Nevím....
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.






Děkuji, slova a
Děkuji, slova a pochopení tady od všech z MMA mi moc pomáhají, jen kdyby někdo uměl zázraky, tak na něho čekám.......
Ahoj
Mě umřel chlapeček před
pocity
Taky jsem mela výčitky,že tím,ze chci další miminko,tak jakoby zahlazuju místo po Julince. Ty pocity tu byly dlouho. Ale pak me to s postupem casu opustilo. Vim,ze mam deti dve a ani tim,ze mam ted filipka jsem na julinku nezapomnela...urcite to neni nci spatneho chtit dalsi detatko. Verunka by to urcite tak chtela...Nezrazujes ji tim...
Simi,
Já si osobně myslím - Verunku opravdu nikdo a nic nenahradí a tvým druhým děťátkem bude vždy ona. Ale tím, že si přeješ sourozence pro Karolínku, ti přece nejde o náhradu! Chtít sourozence pro Karolínku je správné a bude to tvé třetí děťátko. A svou komůrku ve tvém srdci bude mít Verunka pořád.
Pá, drž se.