Moji andilci

Ahoj vsem, nevim jak zacit...Chtela bych se pridat k vam maminkam andelu. Vim, ze tady jsou maminky, ktere mi porozumi a ktere vedi jak to boli. Jsem take maminkou malych andilku. Prvni andilek odesel velmi brzy a to kdyz byl v mem brisku necelych 8 tydnu. Bohuzel se vyvijel mimo me delohy. Odesel 27.7.2009. Za par tydnu jsem otehotnela znovu, jaka to byla radost, neuveritelna. Hned na poprve to vyslo, doktori nam doporucili snazeni ihned. 7.9.09 jsem ho uvidela na ultrazvuku poprve. Byla to mala bublinka a byla na spravnem miste - jaka uleva. Za par tydnu dalsi kontrola, trepalo se srdicko. Vsechno bylo v poradku. Preckali jsme bez problemu nejrizikovejsich 12 tydnu. Mimisek se drzel statecne. Chodila jsem na pravidelne kontroly, odber krve na vyvojove vady dopadl dobre. Od te doby jsem zacala nakupovat miminkovske veci a tesila se na prvni pohyby. Ucitila jsem je velmi brzy, uz kolem 18. tydne. Vzdycky kdyz jsem si vecer lehla, tak mi skakaly na brise male boulicky. Pozdeji se miminko ozyvalo pravidelne rano, v poledne a vecer. Brisko mi rostlo a ja ho vystrkovala aby bylo co nejvic videt. Byla jsem moc pysna. Mit deti je v mym zivote priorita cislo jedna. Pred vanoci jsem byla na dalsi bezne kontrole, ultrazvuk byl dobry, miminko se vyvijelo jak melo. Chtela jsem tenkrat strasne vedet co cekame, ale mimisek mel prdelku schovanou v me panvi. Byla jsem trochu zklamana, ale rekli jsme si s manzelem ze nejdulezitejsi je aby bylo zdrave. Muj gynekolok me poslal jeste na sonograficke vysetreni srdce plodu. Tenkrat jsem tam jela s tim, ze je vse v poradku. A ten den kdy jsem byla ve 22.tydnu prisel sok, dr. rekl, ze tam vidi vadu srdicka a posle nas na dukladnejsi vysetreni do Prahy Motol. Nastesti jsme nemuseli dlouho cekat a jeli jsme asi za tri dny. Za ty tri dny jsem toho precetla o vadach srdce na netu spousty clanku, psali tam, ze je to jedna z nejcastejsich vad a dneska se to da uz dost uspesne lecit. Bohuzel jsem se dozvedeli, ze miminko ma mnoho vad srdicka neslucitelne se zivotem a bylo nam naznaceno, ze neni sance na zachranu. Na tyto vady se vetsinou vazou dalsi vady a bylo jasne, ze miminko je velmi, velmi nemocne. U me v brisku se mu darilo moc dobre, protoze jsem za nej dychala, ale v nasem svete by vsak trpelo a my nakonec take. Takze jsme se s manzelem rozhodli poslat nase miminko do nebicka. 11.1.2010 jsem po dvanacti krutych bolesti ve 24.tydnu porodila naseho andilka. Nevidela jsem ho, nemohla jsem se podivat, puklo by mi srdce zalem. Rozhodli jsme se s manzelem, ze si nenechame rict pohlavi. Uz tenkrat pred temi vanoci se nam mimisek nechtel ukazat a tak to asi melo zustat. V pitevni zprave je napsano, ze miminko melo vady srdicka, nemelo jednu ledvinu, slezinu a k tomu jeste melo kombinovane vady nozicek. Tak moc postizene a nemocne a tak moc me v brisku kopalo. Nechapu jak na to doktori nemohli prijit drive, i ta krev na vyvojove vady byla v poradku. Je smutne, ze se i dnes stane, ze si mama do 6.mesice mysli, ze nosi pod srdcem zdrave dite. 

V te zprave je take napsano zda to byla holcicka nebo chlapecek, mam ji zalepenou v obalce a uklizenou ve skrince. Az jednoho dne budu mit odvahu, tak si to prectu. Ted jeste nemuzu.

Styska se mi strasne moc, kazdou noc se mi zda o miminku, o nemocnici, o tom jak chodim v nemocnicich po pokojich a ukazuju vsem svoje miminko. Uz jsem byla blizko, tak blizko si domu dovezt maly krasny moje miminko.  Ta prazdnota je hrozna, vsude vidim kocarky, tehulky, miminka... Ale verim, ze to moje taky jednou prijde, musi, nemuzu zit bez deti. Mam v sobe tolik lasky a potrebuji ji nekomu davat. Nevzdam to, budu bojovat...