Prostě mám chuť psát........

Dlouho jsem nepsala,ale pouze nakukovala na Vaše příběhy a je hrozné co většinu lidí potká-je hrozné,co si některý člověk sebou nese celý život...

Dnes byla zima,ale svítilo sluníčko,tak jsme s Kubíčkem vyrazili do města na motorce....Slunce svítilo na mou tvář-jako tenkrát-tenkrát v pondělí,kdy Lukáškovi bylo 4 a čtvrt roku( rok 2007) a já ho vedla do školky(den poté,co mi zemřela má milovaná mamka) .Nechápala jsem a vlastně doteď nechápu,že lidi chodili dál,smáli se....jak to,že mamka umřela a sluníčko prostě svítilo a byla stejná zima-stejné počasí ...jako dnes....opět jsem cítila záři slunce v zimě( jako tenkrát)-na mé tváři-vím,že to mě hladila moje maminka........prostě to cítím...a už zase bulím-vše si nosím stále v sobě...a budu napořád.....

Ve městě jel Kubíček na motorce zvesela a smál se a stále říkal to krásné-srdceryvné MAMI....slyšela jsem sebe jak říkám opět mami(kolikrát si to říkám hlasitěji ve sprše,ale tak,aby mě nikdo neslyšel-nechci zapomenout,jak zní mé MAMI na mou maminku)...

Zastavila nás paní-starší-asi 60let (neznala jsem ji) a ona jen řekla-TO BY MĚLA MAMINKA RADOST-paní říkala,že znala mamku přes mou babičku(mamky mamku)-tady si člověk uvědomí,jak daleko sahají kořeny-znala mou babičku-mamčinu mamku,kterou jsem já bohužel poznala také málo-umřela když mi bylo 6,5 roku,ale pamatuji si,že byla strašně hodná-mamce celý život moooc chyběla jako mamka a mně jako babička....

Na jednu stranu jsem moc ráda,že si na babičku i mamku někdo vzpomene,ale vždy to opět spouští další příval slz,které se snažím držet v sobě(někdy se zadaří a někdy ne)...

Moc mě potěšilo,že někdo,kdo měl mamku rád( bohužel nevím kdo) dal u nás v kostele uspořádat celou mši v neděli za mou mamku...

Tak jsem vypsala něco málo z mého srdíčka....mám prostě pocit,že Vy mě tady pochopíte( kdo jiný může pochopit,než ten,kdo se se  smrtí setkal tváří v tvář a strádá stejně jako já...)

Holky,moc Vám držím pěsti ať vše zvládnete-cesta to není lehká,stále to každá z nás bude mít v sobě,ale my musíme žít již kvůli těm,které jsme ztratili-kvůli těm,které tady máme...VÍM,ŽE ONI BY TO TAK CHTĚLI....

Vzkaz mamce s dědou-MILUJI VÁS,ZTRÁTOU LÁSKA NEVYPRCHÁ,protože vy jste stále se mnou a já s vámi-Vy jste já a já jsem Vy!!!( já jsem krev vaší krve)...vzpomínky jsou v srdci navždy........